|
|
Makrocyklické ligandy a jejich komplexy s ionty kovů pro využití v zobrazovacích metodách
Hrček, Martin ; Hermann, Petr (vedoucí práce) ; Kotek, Jan (oponent)
V oblasti nukleární medicíny nachází v současnosti uplatnění řada metod diagnostických i terapeutických. Pro obě zmíněné oblasti roste důležitost makrocyklických ligandů, schopných koordinovat ionty použitých kovových radionuklidů. Velký potenciál leží v oblasti tzv. theranostik, tedy farmak s diagnostickou i terapeutickou funkcí. Tato práce koná první kroky směrem ke konceptu theranostického ligandu obsahujícího dvě makrocyklická koordinační centra, každé individuálně přizpůsobené koordinaci iontů radioisotopů jednoho kovu. Koordinaci Ga(III), v současnosti využívaného v diagnostice, ve zkoumaném modelovém systému zajišťuje devítičlenný makrocyklus s fosfinátovými pendantními rameny. Koordinaci Lu(III), využívaného pro radioterapii, zajišťuje dvanáctičlenný makrocyklus s fosfinátovými pendantními rameny. Výsledky NMR měření v této práci ukazují, že se zkoumané modelové systémy chovají v souladu s požadavky na koncipované léčivo. Byl připraven makrocyklický ligand L1e, přizpůsobený koordinaci Lu(III) se zamýšleným využitím pro syntézu navrhovaného léčiva. Připraveny byly i H-fosfinové kyseliny a derivát cyklenu jako prekursory pro syntézu řady bifunkčních ligandů L1a - L1e. Klíčová slova Makrocykly, ligandy, gallité komplexy, lutecité komplexy
|
|
|
MRI kontrastní látky pro moderní aplikace
Kotková, Zuzana ; Hermann, Petr (vedoucí práce) ; Pinkas, Jiří (oponent) ; Drahoš, Bohuslav (oponent)
Zuzana Kotková - Dizertační práce: MRI kontrastní látky pro moderní aplikace 1 Abstrakt V posledních několika desetiletích se magnetická rezonance (MRI) stala jednou z nejúčinnějších lékařských metod pro diagnostiku různých onemocnění (Obr. A1a ). Při některých typech vyšetření se ke zvýšení kvality obrazu používají tzv. kontrastní látky (KL, Obr. A1b ). Kontrastní látky jsou založeny na paramagnetických komplexech kovů s makrocyklickými ligandy. V praxi je nejčastěji měřen signál jader vodíku molekul vody, a KL, které jej ovlivňují, se proto označují jako 1 H MRI KL. Nově se pro tzv. "hot-spot" zobrazování též využívá zobrazování jader 19 F; zde se využívají 19 F MRI KL. 1 H MRI KL jsou založeny na komplexech makrocyklických ligandů s iontem Gd3+ , které obsahují jednu molekulu vody koordinovanou na centrální ion kovu (Obr. A1c ). Efekt KL spočívá ve zkrácení relaxačních časů protonů vody v blízkosti paramagnetického iontu. (a) (b) (c) Obr. A1: Ilustrační obrázky pro metodu zobrazování magnetickou rezonancí (MRI); (a) celotělový MRI tomograf,* (b) příklad MR snímkování hlavy s využitím 1 H MRI KL** a (c) schematická obecná struktura kontrastní látky na bázi komplexu Gd3+ s makrocyklickým ligandem (podrobněji viz Disertační práce, oddíl 1.3.3, obr. 18). *https://www.ottawaheart.ca/test-procedure/cardiac-mri...
|
|
|
Elektrochemie makrocyklických komplexů
Kaďorková, Veronika ; Liška, Alan (vedoucí práce) ; Kotek, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá studiem základních elektrochemických vlastností měďnatých komplexů tří makrocyklických ligandů odvozených od cyklamu, které by mohly najít uplatnění v radiomedicíně. Komplexy byly studovány metodami DC-polarografie a cyklické voltametrie ve vodném prostředí po předchozí přípravě z roztoků síranu měďnatého a ligandu. Všechny komplexy se redukují v prostředí acetátového pufru při pH 5 na rtuťových elektrodách v jednom ireverzibilním dvouelektronovém kroku za vzniku volného ligandu a amalgámu mědi. Pozorovaná podmíněná termodynamická stabilita komplexů (vyjádřená jako posun redukčního potenciálu vůči síranu měďnatému) koreluje se strukturními motivy v molekulách jednotlivých ligandů. Ke stabilitě přispívá přítomnost můstku a karboxylátových skupin, naopak fenolické atomy kyslíku v roli donorových atomů jsou méně efektivní.
|
|
|
Dynamics of paramagnetic complexes observed by Nuclear Magnetic Resonance
Blahut, Jan ; Hermann, Petr (vedoucí práce) ; Botta, Mauro (oponent) ; Dračínský, Martin (oponent)
Předložená práce se zaměřuje především na vývoj nových kontrastních látek pro zo- brazování jadernou magnetickou rezonancí (MRI). Většina těchto látek je založena na koordinačních sloučeninách přechodných a vnitřně přechodných kovů. Studi- um struktury a dynamiky těchto komplexů pomocí jaderné magnetické resonance (NMR) je tedy hlavním spojujícím prvkem celé této práce. Přítomnost nepárových elektronů paramagnetického iontu kovu v blízkosti sle- dovaného jádra má zásadní vliv na jeho vlastnosti z pohledu NMR. Hlavními efekty jsou výrazné rozšíření škály chemických posunů a zrychlení relaxačních procesů. Tyto efekty znesnadňují měření často až to té míry, že není možné detekovat žádné spektrum NMR. Na druhou stranu mohou tyto paramagneti- cké efekty měření urychlit díky rychlému ustavování rovnováhy zrychlenou po- délnou relaxací. Případně může přítomnost paramagnetika přinést nové informa- ce o studované látce, mimo jiné díky odstranění náhodných překryvů signálů ve spektru. Teoretické aspekty studia paramagnetických molekul pomocí NMR jsou diskutovány v úvodu práce. První část diskuze této práce je zaměřena přímo na vývoj nových kontrastních látek pro MRI...
|
|
|
Dynamics of paramagnetic complexes observed by Nuclear Magnetic Resonance
Blahut, Jan
Předložená práce se zaměřuje především na vývoj nových kontrastních látek pro zo- brazování jadernou magnetickou rezonancí (MRI). Většina těchto látek je založena na koordinačních sloučeninách přechodných a vnitřně přechodných kovů. Studi- um struktury a dynamiky těchto komplexů pomocí jaderné magnetické resonance (NMR) je tedy hlavním spojujícím prvkem celé této práce. Přítomnost nepárových elektronů paramagnetického iontu kovu v blízkosti sle- dovaného jádra má zásadní vliv na jeho vlastnosti z pohledu NMR. Hlavními efekty jsou výrazné rozšíření škály chemických posunů a zrychlení relaxačních procesů. Tyto efekty znesnadňují měření často až to té míry, že není možné detekovat žádné spektrum NMR. Na druhou stranu mohou tyto paramagneti- cké efekty měření urychlit díky rychlému ustavování rovnováhy zrychlenou po- délnou relaxací. Případně může přítomnost paramagnetika přinést nové informa- ce o studované látce, mimo jiné díky odstranění náhodných překryvů signálů ve spektru. Teoretické aspekty studia paramagnetických molekul pomocí NMR jsou diskutovány v úvodu práce. První část diskuze této práce je zaměřena přímo na vývoj nových kontrastních látek pro MRI...
|
|
|
Dynamics of paramagnetic complexes observed by Nuclear Magnetic Resonance
Blahut, Jan
Předložená práce se zaměřuje především na vývoj nových kontrastních látek pro zo- brazování jadernou magnetickou rezonancí (MRI). Většina těchto látek je založena na koordinačních sloučeninách přechodných a vnitřně přechodných kovů. Studi- um struktury a dynamiky těchto komplexů pomocí jaderné magnetické resonance (NMR) je tedy hlavním spojujícím prvkem celé této práce. Přítomnost nepárových elektronů paramagnetického iontu kovu v blízkosti sle- dovaného jádra má zásadní vliv na jeho vlastnosti z pohledu NMR. Hlavními efekty jsou výrazné rozšíření škály chemických posunů a zrychlení relaxačních procesů. Tyto efekty znesnadňují měření často až to té míry, že není možné detekovat žádné spektrum NMR. Na druhou stranu mohou tyto paramagneti- cké efekty měření urychlit díky rychlému ustavování rovnováhy zrychlenou po- délnou relaxací. Případně může přítomnost paramagnetika přinést nové informa- ce o studované látce, mimo jiné díky odstranění náhodných překryvů signálů ve spektru. Teoretické aspekty studia paramagnetických molekul pomocí NMR jsou diskutovány v úvodu práce. První část diskuze této práce je zaměřena přímo na vývoj nových kontrastních látek pro MRI...
|
|
|
Dynamics of paramagnetic complexes observed by Nuclear Magnetic Resonance
Blahut, Jan ; Hermann, Petr (vedoucí práce) ; Botta, Mauro (oponent) ; Dračínský, Martin (oponent)
Předložená práce se zaměřuje především na vývoj nových kontrastních látek pro zo- brazování jadernou magnetickou rezonancí (MRI). Většina těchto látek je založena na koordinačních sloučeninách přechodných a vnitřně přechodných kovů. Studi- um struktury a dynamiky těchto komplexů pomocí jaderné magnetické resonance (NMR) je tedy hlavním spojujícím prvkem celé této práce. Přítomnost nepárových elektronů paramagnetického iontu kovu v blízkosti sle- dovaného jádra má zásadní vliv na jeho vlastnosti z pohledu NMR. Hlavními efekty jsou výrazné rozšíření škály chemických posunů a zrychlení relaxačních procesů. Tyto efekty znesnadňují měření často až to té míry, že není možné detekovat žádné spektrum NMR. Na druhou stranu mohou tyto paramagneti- cké efekty měření urychlit díky rychlému ustavování rovnováhy zrychlenou po- délnou relaxací. Případně může přítomnost paramagnetika přinést nové informa- ce o studované látce, mimo jiné díky odstranění náhodných překryvů signálů ve spektru. Teoretické aspekty studia paramagnetických molekul pomocí NMR jsou diskutovány v úvodu práce. První část diskuze této práce je zaměřena přímo na vývoj nových kontrastních látek pro MRI...
|
|
|
Macrocyclic ligands and their complexes
Buziková, Michaela ; Hermann, Petr (vedoucí práce) ; Kotek, Jan (oponent)
Makrocyklické ligandy sú výhodnými činidlami pre komplexáciu iónov paramagnetických kovov do komplexov vykazujúcich vysokú kinetickú a termodynamickú stabilitu. Vďaka týmto vlastnostiam sú v podobe daných komplexov hojne využívané v medicínskych aplikáciách. Cieľom tejto práce je pripraviť novou syntetickou cestou ligand cis-DO2A2P. Ten je posledným z ligandov série derivátov DOTA so zmiešanými karboxylovými a metylfosfonátovými pendantnými ramenami, ktorého komplexy ešte neboli dôkladne popísané. Táto práca zahŕňa základné informácie známe o ligandoch tejto série, štruktúre a vlastnostiach ich komplexov a syntézu nového ligandu. Kľúčové slová: Makrocykly; polydentátne ligandy; lanthanoidy; prechodné kovy; organofosforové kyseliny
|
|
|
Ligandové systémy pro komplexaci zirkonia
Hacaperková, Eliška ; Kubíček, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce byla příprava makrocyklických ligandu pro kom- plexaci kationtu Zr4+ z hlediska jejich potenciálního využití jako kontrastní látky v pozitronově emisní tomografii. Byly navrženy ligandy L1, L2 a L3 s HOPO, maltolovými a hydroxamátovými pendantními rameny. Pokusy o přípravu L1 a L2 byly neúspěšné. Ligand L3 byl připraven a potenciomet- rickou titrací byly určeny jeho protonizační konstanty. Také byly zkoumány komplexy [Zr4+ (L3)]. Dále byl připraven katecholový ligand L4 a zkoumány jeho koordinační sloučeniny s ionty Zn2+ , Ga3+ a Zr4+ . 1
|
|
|
Kontrastní látky pro 19F MRI
Špánek, Jiří ; Kotek, Jan (vedoucí práce) ; Hrubý, Martin (oponent)
Neinvazivní zobrazovací metody, jako je např. MRI, jsou v dnešní době jednou z nejpoužívanějších diagnostických metod v medicíně. V současné době jsou vyvíjeny i speciální techniky MRI, které využívají měření jader 19 F a nebo přenosu saturace signálu 1 H z kontrastní látky na molekulu vody. Pro tyto účely je vhodné používat komplexy paramagnetických kovů, jejichž magnetické vlastnosti zkracují relaxační časy některých signálů a tím podstatně zkracují i dobu měření. V této práci byly vytvořeny dva nové ligandy L1 a L2, jejichž komplexy s kovovými ionty jako Cu2+ a Ni2+ by mohly nalézt potenciální využití jako kontrastní látky pro výše zmíněné metody.
|
host ::
RSS.